Photograph: Reprofoto,  © Reprofoto © National Institute for cultural heritage © National Institute for cultural heritagePhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v Brně © Národní památkový ústav v Brně © Národní památkový ústav v Brně © Národní památkový ústav v BrněPhotograph: Reprofoto,  © Reprofoto


Název památky:

Zelená Hora – kostel sv. Jana Nepomuckého

Lokace:

Zelená Hora, Morava, Czech Republic

Contact DetailsZelená Hora – kostel sv. Jana Nepomuckého
Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou, 75 km severozápadně od Brna
T : +420 566 622 855
E : zel.hora@brno.npu.cz
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Telč (Responsible Institution)

Datace:

1719–1722

Autoři:

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha), František Benedikt Klíčník (1677 Ivanovice na Hané – 1755 Brno), Jan Pavel Čechpauer – Řehoř Thény (1695 Burgeis – 1759 Jaroměř)

Typ:

Poutní kostel

Donátoři:

Cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou – opat Václav Vejmluva (1670 Brno – 1738 Žďár nad Sázavou)

Dějiny:

Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavbu inicioval opat blízkého cisterciáckého kláštera V. Vejmluva, který návrší nad klášterem nazval podle Zelené Hory u Nepomuku, mučedníkova rodiště a místa, odkud přišli první cisterciáci do Žďáru. R. 1722 byl kostel slavnostně vysvěcen a pokračovala výstavba ambitů s pěti kaplemi a branami. Po smrti projektanta dokončil ambity F. B. Klíčník, který zde byl jako Santini členem Bratrstva kajícníků, založeného r. 1722.

Popis:

Konstrukce kostela kombinuje dva hlavní symboly: jazyk a pěticípou hvězdu. Vzniká tak unikátní, krystalická stavba. Expanzivně prolínající se tvary a pohyb světla jí dodávají výraznou dynamiku. V. Vejmluva zde vybudoval jakési „duchovní mauzoleum“ světce, jenž byl kanonizován až r. 1729 a jehož kult se stal jedním z nejrozšířenějších ve střední Evropě.

View Short Description

Poutní kostel je svou symbolikou a osobitým výtvarným ztvárněním jednou z nejpozoruhodnějších staveb. Konstrukce kostela kombinuje dva hlavní motivy: jazyk a pěticípou hvězdu. Prolínající se tvary a pohyb světla dodávají krystalické centrální stavbě výraznou dynamiku. Spojujíce přítomnost s minulostí stavba mytologizuje vizuální formou dosud bezvýznamné místo a prezentuje jeho vznik jako Boží zázrak. Vzdělaný opat cisterciáckého kláštera zde vybudoval jakési „duchovní mauzoleum“ světce, jenž byl kanonizován až r. 1729 a jehož kult se stal jedním z nejrozšířenějších ve střední Evropě.

Special features

Nárys průčelí

1719

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha)

Stavbu podle Santiniho projektu realizovali místní zedničtí mistři.
Kresba ukazuje, že bylo vypuštěno dvojramenné schodiště v průčelí, vedoucí na galerii proti hlavnímu oltáři. Základní rozvrh a objem stavby tak byly geometrizovány do podoby dokonalé centrály stojící na vrcholu kopce mezi nebem a zemí.

Půdorys

1719

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha)

Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

Klenba

1720–1722

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha)

Symbol sv. Jana Nepomuckého ve vrcholu klenby je ústředním motivem interiéru. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Toto přirovnání se objevuje v legendě světce: neprozradil zpovědní tajemství a jazyk měl jako meč v pochvě.

Hlavní oltář

1720–1722

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha)

Sochařsky ztvárněný, výrazně vertikální oltář v symbolickém tvaru jazyka je umístěn do vysoké arkády sahající až ke galerii druhého patra. Narozdíl od jiných staveb interiéru nedominuje, ale pouze jej symbolicky dotváří. Chybí také jakákoliv ornamentální výzdoba a malba. Hlavním nositelem významu je stavba sama, vytvářená jednak hmotou, jednak působením světla v prostoru. I to je zde symbolicky rozděleno. Ve spodní části osvětlují prostor svíčky, tedy oheň, světlo pozemské, zatímco v prvním patře je do prostoru přijímáno pomocí zrcadel světlo Božské. Provázanost a kmitání světelných paprsků symbolického významu vyjadřuje žebrování stěn prvního patra. Druhé patro a vrchol klenby, kde namísto běžného symbolu Ducha svatého je symbol světce – jež je současně znamením Božího zázraku – je osvětleno čistým světlem, procházejícím okny. Je zřejmé, že i toto horizontální, trojčlenné řešení má svůj symbolický význam (aluze na Nejsv. Trojici).

Andělé

1722

Jan Pavel Čechpauer – Řehoř Thény

Původně tvořila sochařskou výzdobu kaple jen tato skupina andělů nesoucích kouli (nebeskou klenbu) ozdobenou pěti hvězdami. Na ní stojí sv. Jana Nepomucký. Plastiky jsou dílem místních umělců.

Vybraná literatura:

Zdeněk Kudělka, in: Ivo Krsek –­­ Zdeněk Kudělka –­­ Miloš Stehlík –­­ Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 274–281.
Dirk De Meyer, Johann Santini Aichl, Architectuur et ambiguiteit I-II, Eindhoven 1997.
Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichl, Praha 1998, s. 338–339.
Jiří Kroupa, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka. 1670–­­1790, Paris –­­ Rennes –­­ Brno 2003, s. 133–134, č. kat. 26.
Jiří Kroupa, Světlo jako architektonický element v tvorbě Jana Santiniho, in: Morava v době baroka, Brno 2004, s. 78–83.
Jiří Kroupa, „Heiligkeit und Herrlichkeit in dem Heiligthum“ aneb Oslava svatořečení Jana Nepomuckého ve Žďáru, in: Lubomír Konečný – Jiří Kroupa – Michaela Šeferisová-Loudová, Orbis Atrium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, Brno 2009, s. 579–590.

Reprodukční práva:

Copyright images "Národní památkový ústav v Brně": Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Brně.
Copyright images "Národní památkový ústav v Telči": Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Telči.

Citace:

Zora Wörgötter "Zelená Hora – kostel sv. Jana Nepomuckého" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2019. http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_D;15;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 15

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


On display in


Download

As PDF (including images) As Word (text only)