Poutní kostel Jména Panny Marie, Křtiny
Perla Moravy, První Ave, Kiritein
Křtiny, Morava, Czech Republic
1660–1661, 1712–1718, 1728, 1738–1750, 1771
František Benedikt Klíčník (1677 Ivanovice na Hané – 1755 Brno), Jan Blažej Santini Aichl (1677 Praha – 1723 Praha), František Josef Ritz, Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno), Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden), Anton Schweigl (1700 Gaiming in Tirol – 1761 Brno), Ondřej Schweigl (1735 Brno –1812 Brno) Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo), Ignác Raab (1711 Nechanice u Hradce Králové – 1787 Velehrad), Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno)
Poutní kostel a rezidence
Řád premonstrátů, klášter v Brně-Zábrdovicích
Podle tradice zde v údolí pohany křtili sv. Cyril a Metoděj. Proto i starobylý název: Vallis baptismi – údolí křtu – Křtiny. Legenda o vzniku jednoho z nejstarších poutních míst říká, že r. 1210 se zjevila P. Maria Křtinská v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu. První písemnou zprávou je papežská listina z r. 1237. Uctívaná socha P. Marie však pochází až z první poloviny 14. století a byla snad darem Jindřicha z Lipé. Význam poutního místa vzrostl zejména během Třicetileté války, kdy se stalo cílem dvou velkých děkovných poutí k P. Marii – ochranitelce země. Základní kámen ke stavbě soudobého kostela byl položen r. 1728. Po zrušení řádu (1784) byla nedostavěná rezidence přeměněna ve vrchnostenské sídlo, které se po r. 1948 stalo státním majetkem. Tradice poutí však zůstala zachována a tyto patří k nejnavštěvovanějším na Moravě.
Bělostnou fasádu působivě zasazenou do prostředí zdobí sochy I. Lengelachera, osazené na průčelí r. 1740. Magické působení místa vytváří unikátní architektonická koncepce. Santini znal kabalistickou symboliku čísel, která byla rozvíjena i významnými katolickými učenci. Její principy uplatňoval ve svých neobvyklých kompozicích. Osnova půdorysu tvoří kružnicové schema a opsané a vepsané pentagony, symbolizující mariánskou hvězdu, ale také pět ran Kristových, pravost oběti a spásu. Částečné prolnutí středního a bočních prostorů je proměnou křížového schematu v monumentální čtyřkonchovou centrálu.
View Short DescriptionPodle tradice zde v údolí pohany křtili sv. Cyril a Metoděj. Význam poutního místa vzrostl zejména během Třicetileté války, kdy se stalo cílem dvou velkých děkovných poutí k P. Marii – ochranitelce země. Magické působení místa vytváří unikátní architektonická koncepce. Santini znal kabalistickou symboliku čísel, která byla rozvíjena i významnými katolickými učenci. Její principy uplatňoval ve svých neobvyklých kompozicích. Půdorys symbolizuje mariánskou hvězdu, ale také pět ran Kristových, pravost oběti a spásu. Nástropní malba je metaforickou oslavou P. Marie jako ztělesnění Božské Moudrosti.
Bohužel zrušením zábrdovického kláštera zanikly písemné i plánové dokumenty, dochovaly se ale anály z let 1650–1710. Jednotlivé projekční fáze jsou známy z grafických vyobrazení. Zprávy o poutích jsou uloženy v křtinském farním archivu, koncem 17. století vzniklo několik poutních knih.
1977
Viktor Kotrba – František Lahoda
Novodobý model ukazuje ideální podobu kostela a rezidence, která zůstala nedokončena. Santini však původně nenavrhoval věž v průčelí a kostel měl mít zřetelnější symbolickou podobu mariánské hvězdy, jak je tomu v jeho dalších projektech. Komplex vznikl výstavbou nového kostela a jeho spojením s kaplí sv. Anny, protější kaple měla být zasvěcena sv. Josefu.
1745
Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno)
Nástropní malba navazuje plynule na architekturu. Ilustruje apokryfy z biblické knihy Sirachovy. Jde o metaforické oslavy P. Marie jako ztělesnění Božské Moudrosti. Andělé pomocí zrcadel jí osvětlují příchozí.
1745
Anton Schweigl (1700 Gaiming in Tirol – 1761 Brno)
Monumentální sochy andělů na obvodové římse nesou symboly P. Marie, k nimž je přirovnávána v Písni písní.
kolem 1777
Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)
Obraz bočního oltáře tvoří v podstatě náhrobní monument předposledního opata premonstrátského kláštera a pravděpodobného autora komplikované ikonografie nástropních maleb, jeho hrobka leží před oltářem. Obraz římských mučedníků, ochránců proti nevlídnosti počasí, je zasazen do oltáře O. Schweigla. Funkci světců jako ochránců země lze chápat i symbolicky: dekret z r. 1772 podstatně omezil konání poutí a císařský patent z r. 1783 je znemožnil vůbec.
Obraz v nástavci představuje opatova oblíbeného světce, sv. Gilberta.
1744
Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno)
V ochozech je zavěšeno mnoho votivních obrazů, přinesených poutníky. Monumentální plátno zobrazuje brněnskou kotlinu s klášterem v Zábrdovicích, správcem poutního místa. Kanonie obraz darovala jako poděkování za ochranu při obležení Brna prusko-saskými vojsky r. 1742.
Mojmír Horyna – Jan Royt – Vladimír Hyhlík, Křtiny. Poutní kostel Jména Panny Marie, Velehrad 1994.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 269–275.
Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichl, Praha 1998, s. 331–337.
Jiří Kroupa, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Moravě v době baroka. 1670–1790, Paris – Rennes – Brno 2003, s. 90–92, č. kat. 5.
Jiří Kroupa, Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění, Brno 2006, s. 137–195.
Zora Wörgötter "Poutní kostel Jména Panny Marie, Křtiny" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;17;cs
Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 17