Photograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v Brně


Název památky:

Poutní kostel Jména Panny Marie, Křtiny

Známé též jako:

Perla Moravy, První Ave, Kiritein

Lokace:

Křtiny, Morava, Czech Republic

Contact DetailsPoutní kostel Jména Panny Marie, Křtiny
Křtiny, 20 km severovýchodně od Brna
T : +00 42 0 516 439 189
E : tomas.prnka@katolik.cz
Římskokatolický farní úřad Křtiny (Responsible Institution)

Datace:

1660–1661, 1712–1718, 1728, 1738–1750, 1771

Autoři:

František Benedikt Klíčník (1677 Ivanovice na Hané – 1755 Brno), Jan Blažej Santini Aichl (1677 Praha – 1723 Praha), František Josef Ritz, Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno), Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden), Anton Schweigl (1700 Gaiming in Tirol – 1761 Brno), Ondřej Schweigl (1735 Brno –1812 Brno) Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo), Ignác Raab (1711 Nechanice u Hradce Králové – 1787 Velehrad), Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno)

Typ:

Poutní kostel a rezidence

Donátoři:

Řád premonstrátů, klášter v Brně-Zábrdovicích

Dějiny:

Podle tradice zde v údolí pohany křtili sv. Cyril a Metoděj. Proto i starobylý název: Vallis baptismi – údolí křtu – Křtiny. Legenda o vzniku jednoho
z nejstarších poutních míst říká, že r. 1210 se zjevila P. Maria Křtinská v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu. První písemnou zprávou je papežská listina
z r. 1237. Uctívaná socha P. Marie však pochází až z první poloviny 14. století a byla snad darem Jindřicha z Lipé. Význam poutního místa vzrostl zejména během Třicetileté války, kdy se stalo cílem dvou velkých děkovných poutí k P. Marii – ochranitelce země. Základní kámen ke stavbě soudobého kostela byl položen
r. 1728. Po zrušení řádu (1784) byla nedostavěná rezidence přeměněna ve vrchnostenské sídlo, které se po r. 1948 stalo státním majetkem. Tradice poutí však zůstala zachována a tyto patří k nejnavštěvovanějším na Moravě.

Popis:

Bělostnou fasádu působivě zasazenou do prostředí zdobí sochy I. Lengelachera, osazené na průčelí r. 1740. Magické působení místa vytváří unikátní architektonická koncepce. Santini znal kabalistickou symboliku čísel, která byla rozvíjena i významnými katolickými učenci. Její principy uplatňoval ve svých neobvyklých kompozicích. Osnova půdorysu tvoří kružnicové schema a opsané a vepsané pentagony, symbolizující mariánskou hvězdu, ale také pět ran Kristových, pravost oběti a spásu. Částečné prolnutí středního a bočních prostorů je proměnou křížového schematu v monumentální čtyřkonchovou centrálu.

View Short Description

Podle tradice zde v údolí pohany křtili sv. Cyril a Metoděj. Význam poutního místa vzrostl zejména během Třicetileté války, kdy se stalo cílem dvou velkých děkovných poutí k P. Marii – ochranitelce země. Magické působení místa vytváří unikátní architektonická koncepce. Santini znal kabalistickou symboliku čísel, která byla rozvíjena i významnými katolickými učenci. Její principy uplatňoval ve svých neobvyklých kompozicích. Půdorys symbolizuje mariánskou hvězdu, ale také pět ran Kristových, pravost oběti a spásu. Nástropní malba je metaforickou oslavou P. Marie jako ztělesnění Božské Moudrosti.

Původ datace:

Bohužel zrušením zábrdovického kláštera zanikly písemné i plánové dokumenty, dochovaly se ale anály z let 1650–1710. Jednotlivé projekční fáze jsou známy
z grafických vyobrazení. Zprávy o poutích jsou uloženy v křtinském farním archivu, koncem 17. století vzniklo několik poutních knih.

Special features

Kostel Jména Panny Marie s rezidencí premonstrátského řádu

1977

Viktor Kotrba – František Lahoda

Novodobý model ukazuje ideální podobu kostela a rezidence, která zůstala nedokončena. Santini však původně nenavrhoval věž v průčelí a kostel měl mít zřetelnější symbolickou podobu mariánské hvězdy, jak je tomu v jeho dalších projektech. Komplex vznikl výstavbou nového kostela a jeho spojením s kaplí
sv. Anny, protější kaple měla být zasvěcena sv. Josefu.

Oslava Panny Marie

1745

Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno)

Nástropní malba navazuje plynule na architekturu. Ilustruje apokryfy z biblické knihy Sirachovy. Jde o metaforické oslavy P. Marie jako ztělesnění Božské Moudrosti. Andělé pomocí zrcadel jí osvětlují příchozí.

Anděl

1745

Anton Schweigl (1700 Gaiming in Tirol – 1761 Brno)

Monumentální sochy andělů na obvodové římse nesou symboly P. Marie, k nimž je přirovnávána v Písni písní.

Sv. Jan a Pavel

kolem 1777

Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Obraz bočního oltáře tvoří v podstatě náhrobní monument předposledního opata premonstrátského kláštera a pravděpodobného autora komplikované ikonografie nástropních maleb, jeho hrobka leží před oltářem. Obraz římských mučedníků, ochránců proti nevlídnosti počasí, je zasazen do oltáře O. Schweigla. Funkci světců jako ochránců země lze chápat i symbolicky: dekret z r. 1772 podstatně omezil konání poutí a císařský patent z r. 1783 je znemožnil vůbec.
Obraz v nástavci představuje opatova oblíbeného světce, sv. Gilberta.

Pohled na Brno a premonstrátský klášter v Zábrdovicích

1744

Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno)

V ochozech je zavěšeno mnoho votivních obrazů, přinesených poutníky. Monumentální plátno zobrazuje brněnskou kotlinu s klášterem v Zábrdovicích, správcem poutního místa. Kanonie obraz darovala jako poděkování za ochranu při obležení Brna prusko-saskými vojsky r. 1742.

Vybraná literatura:

Mojmír Horyna – Jan Royt – Vladimír Hyhlík, Křtiny. Poutní kostel Jména Panny Marie, Velehrad 1994.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994,
s. 269–275.
Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichl, Praha 1998, s. 331–337.
Jiří Kroupa, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Moravě v době baroka. 1670–­­1790, Paris –­­ Rennes –­­ Brno 2003, s. 90–92, č. kat. 5.
Jiří Kroupa, Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění, Brno 2006,
s. 137–195.

Citace:

Zora Wörgötter "Poutní kostel Jména Panny Marie, Křtiny" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;17;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 17

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


On display in

Discover Baroque Art Exhibition(s)

Devotion and Pilgrimage | Pilgrimage

Download

As PDF (including images) As Word (text only)