Název památky:

Kostel Povýšení kříže, Doubravník

Lokace:

Doubravník, Morava, Czech Republic

Datace:

1535–1537, 1679, 1786

Autoři:

Johann Baptist Spiess (?Scherzingen – 1688 Brno), Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno), Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno), Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee – 1796 Vídeň), Jan Výmola (1722 Ptení – 1805 Brno)

Typ:

Farní kostel s rodovou hrobkou

Donátoři:

Vratislav a Vojtěch z Pernštejna, Jan Nepomuk Mittrovský (1757–1799)

Dějiny:

Kostel kláštera, vzniklého při kolonizaci pralesa před rokem 1220 a zdevastovaného Tatary a husity, byl přeměněn na pohřební kostel jednoho
z nejvýznamnějších rodů, pánu z Pernštejna. Novogotická hrobka Mitrovských
z Nemyšle patří jednomu z předních rodů 2. poloviny 18. století, stoupenců osvícenství a zakladatelů Zemského muzea v Brně.

Popis:

Trojlodní sálový kostel je o pěti párech sloupů, přecházejících bez hlavic plynule v klenební žebra. Postraní lodi jsou vzklenuty krížově, hlavní loď má klenbu síťovou. Na mramorových krakorcích a sloupech jsou erby pánů z Pernštejna a spřízněných rodů. Ve zdech kněžiště a v dlažbě jsou zazděny šlechtické náhrobníky. Hrobka pánů z Pernštejna je pod presbytářem. Dnes je však prázdná, neboť ji r. 1645 vyloupili Švédové obléhající hrad Pernštejn a cínové a stříbrné rakve odvezli do Švédska jako válečnou kořist.

Obraz hlavního oltáře pohřebního kostela dvou významných moravských rodů je jedním z posledních děl vytvořených pro Moravu F. A. Maulbertschem, předním malířem 18. století v habsburské monarchii. Působivost zázračné scény je vyjádřena světelnými hodnotami, umocněnými sochařskou výzdobou. Temnosvitný obraz s rétorickými gesty uvádí bělostné figury světců v uměřených pózách a klasicistně utvářenou splývavou draperií. Členění i barevné pojednání oltářního retabula zapojuje pozdně barokní oltář do gotické architektury a přes nesourodost stylu vytváří jednotný ušlechtilý interiér.

Původ datace:

Oltář datuje pamětní nápis, obraz J. K. Spiesse je signován a datován.

Special features

Hlavní oltář

1781–1786

Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno), Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee – 1796 Vídeň)

Obraz Nalezení kříže je jedním z posledních děl vytvořených pro Moravu předním malířem 18. století v habsburské monarchii. Jeho plátna zde často rámuje oltářní architektura a sochy O. Schweigla, jenž je ve svém pojednání o umění na Moravě také jedním z prvních, kdo o díle tohoto malíře zpravuje. Schweiglovy “dějiny umění” byly doporučovány jako učebnice na vyšších školách. Zde obraz obklopují sochy sv. Petra se sv. Maří Magdalenou a sv. Pavla a sv. Veroniky. Zhotovil také postranní oltáře sv. Barbory a sv. Josefa, které doplňují obrazy Ferdinanda Lichta (1800), brněnského malíře, tvořícího v pozdně barokním stylu ještě počátkem 19. století. Téma Nalezení kříže, jež Maulbertsch expresivně ztvárnil na Hradišti u Znojma, je zde podáno věcným způsobem. Působivost zázračné scény je vyjádřena světelnými hodnotami, umocněnými sochařskou výzdobou. Temnosvitný obraz s rétorickými gesty uvádí bělostné figury světců
v uměřených pózách a klasicistně utvářenou splývavou draperií. Ve výrazech tváří se však zračí silné citové pohnutí. Členění i barevné pojednání oltářního retabula imitující mramor z místního zdroje, použitý na stavbu chrámu, zapojuje pozdně barokní oltář do gotické architektury a přes nesourodost stylu vytváří jednotný ušlechtilý interiér.

Nalezení Kříže

1679

Johann Baptist Spiess (?Scherzingen – 1688 Brno)

Autor původního obrazu hlavního oltáře přišel na Moravu přes Vídeň. Působil ve službách olomouckého biskupa jako kopista, spolupracoval na výzdobě Zemských desek. Usadil se v Brně, kde pracoval pro augustiniány a vytvořil rozměrnou vedutu města (1675). Srovnání se současným oltářním obrazem ukazuje proměnu slohu během jednoho století.

varhany

1760

Jan Výmola (1722 Ptení – 1805 Brno)

Tvarovanou varhanní skříň zdobí prořezávané závěsy a andělé a putti hrající na hudební nástroje. Brněnský mistr je jedním z nejznámějších varhanářů na Moravě.

Madona starobrněnská

1740–1750

Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno)

Obraz Panny Marie s dítětem je zasazen do štukového rámce neseného anděly a obklopen figurami sv. Michaela a sv. Šebestiána. Tyto oltáře byly zhotovovány v řadě kostelů a kaplí po korunovaci zázračného obrazu ochranitelky země v Brně r. 1736.

Vybraná literatura:

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994,
s. 407–411.
Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka. 1670–­­1790, Paris –­­  Rennes –­­ Brno 2003, s. 74, 76, 77, 218, 326.
Jiří Sehnal, Barokní varhanářství na Moravě, Brno, 2003.
Jiří Kroupa, Franz Anton Maulbertsch: Aufklärung, Auftraggeber und Mentalitäten in Mähren, in: Eduard Hindelang – Lubomír Slavíček, Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Beiträge zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen, Langenargen – Brno 2007, s. 23–44.

Citace:

Zora Wörgötter "Kostel Povýšení kříže, Doubravník" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;27;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 27