Photograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v Brně


Název památky:

Zámek Židlochovice

Známé též jako:

Seelowitz

Lokace:

Židlochovice, Morava, Czech Republic

Contact DetailsZámek Židlochovice
Židlochovice, 20 km jižně od Brna
T : +420 547425240
F : +420 547231016
E : lz4@lesycr.cz
Lesy České republiky, s. p. – lesní závod Židlochovice (Responsible Institution)

Datace:

1570, po 1648, 1722–1728, 1743–1746, 1844–1845

Autoři:

Robert de Cotte (1656 Paris – 1735 Paris), Ernst August Charbonnier (1677–1747 Hannover?), Ludwig Sebastian Kaltner, František Antonín Grimm (1712 Brno – 1784 Brno), Bartoloměj Zintner (1717–1773), Johann Stern, Joachim Günter, Wenzel Frieb

Typ:

Šlechtické sídlo – venkovský vrchnostenský zámek

Donátoři:

Bedřich ze Žerotína, Filip Ludvík Sinzendorf (1671–1742), Karel Maxmilián z Dietrichštejna (1748–1784), Albrecht, vévoda sasko-těšínský, Arcivévoda Fridrich (zámek vlastnil v letech 1895–1918)

Dějiny:

Původní vodní tvrz na jantarové stezce, spojující Středomoří s baltským pobřežím, doložená v 1. polovině 14. století, byla přestavěna Bedřichem ze Žerotína na renesanční zámek. Za Třicetileté války poničená stavba byla obnovena dostavbou jihozápadního křídla pány z Valdštejna. Následující majitel, hrabě Sinzendorf, byl nejvyšším dvorským kancléřem. Několikrát se účastnil mírových jednání s francouzským králem, stal se generálním superintendantem vídeňské umělecké akademie. Pracoval pro něj také Pieter van Roy. Z finančních důvodů byl zámek prodán r. 1743 Dietrichštejnům, kteří panství drželi do r. 1819, kdy je koupil vévoda sasko-těšínský Albrecht, zeť Marie Terezie.

Popis:

K hlavní budově dvoupatrového dvoukřídlého zámku se připojují přízemní trakty, vytvářející směrem k městu čestný dvůr. Levý z nich prodloužen o bývalou jízdárnu a správní budovu, nachází se zde také kaple, která měla být otevřena i veřejnosti. Průčelí jsou členěna mělkými rizality s kuželkovou balustrádou a tympanonem a dekorována květinovými festony. Vstupní hala s reprezentativním schodištěm, jakož i interiéry jsou řešeny v pozdně klasicistním a neobarokním stylu. Doplňují je lovecké trofeje a galerie s díly holandských malířů. S historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří zámek ojedinělý lovecký komplex, představující místní mysliveckou tradici.

View Short Description

Zámek stavěný na místě staršího sídla dvorským kancléřem, který se několikrát účastnil mírových jednání s francouzským králem a byl generálním superintendantem vídeňské umělecké akademie, je příkladem reflexe nového, klasizujícího vkusu. Patří mezi první příklady francouzského zámeckého půdorysu s čestným dvorem ve tvaru „U“. Jde o typ. tzv. korespondenční architektury – stavbu projektoval podle zaslaného plánu pařížského královského dvorního architekta místní stavební mistr. Zahrada byla považována za jednu z nejkrásnějších v zemi. R. 1784 zde startoval první balón na Moravě.

Původ datace:

Časové určení sochařských prací udává smlouva, datované plány jsou uloženy
v Bibliothéque Nationale v Paříži a v Moravské galerii v Brně. V Moravském zemském archivu se dochovala korespondence mezi hrabětem Sinzendorfem a provádějícím mistrem Kaltnerem, jakož i inventáře, účty, plány zahrady a technických zařízení.

Special features

Projekt zámku

1722

Robert de Cotte (1656 Paris – 1735 Paris)

Návrh respektoval stojící budovu, k jejímž bokům se měla na severní straně připojit přízemní boční křídla ukončená hranolovými útvary. Hlavní průčelí je zdůrazněno vystupujícím kruhovým sálem. Vzhledem k starší fortifikaci bylo realizováno jen východní křídlo. Pro místní podmínky korespondenční projekt pařížského královského dvorního architekta adaptoval provádějící stavitel Ludwig Sebastian Kaltner.

Nádvoří

1749

Johann Stern

Čestný dvůr uzavírají nízké hospodářské budovy, spojené vstupní branou. V průčelí u vchodu do zámku jsou umístěny alegorické ženské figury se znaky Sinzendorfů a Valdštejnů. Arcivévoda Friedrich Habsburský dal zbořit dosavadní hradby, zasypat příkopy a budovu zámku přestavěl empírově. Část bočních křídel čestného dvora byla snížena, fasády sjednoceny. Sochy sv. Anny, sv. Jáchyma, Panny Marie a sv. Josefa stály původně před vchodem do kaple.

Zahradní průčelí

1725

Ludwig Sebastian Kaltner

S přestavbou zámku byla projektována i zahrada. Francouzský architekt Carbonier zde působil v letech 1714–15. Zámecké průčelí se do zahrady otevíralo terasou s trojramenným schodištěm a sochami, které dekorovaly i zahradu. Dnes jsou umístěny do nik stereotomní fasády s lineární ostrou profilací prvků. Osový parter byl lemován dvojitými alejemi, kolem zámku byl vodní příkop. Zahrada s oranžerií byla považována za jednu z nejkrásnějších v zemi, místní zahradník Hatzl byl povolán na dvůr Marie Terezie jako správce zahrad Schönbrunnu. R. 1784 zde startoval první balón na Moravě.

Merkur

1729

Jan Jiří Schauberger (?, pred 1725 Víden, činný v Olomouci – 1744 Brno)

Plochu fasády člení okna a niky se sochami – alegoriemi ročních období a postavami antických bohů.

Kaple sv. Kříže

1746

František Antonín Grimm (1710 Brno – 1784 Brno)

V dostavbě zámku pokračoval a obdélnou kapli v jižním křídle dokončil dvorní architekt, školený ve Vídni a v Římě. Plastickou výzdobu s Kladením Krista do hrobu na hlavním oltáři, Madonou Starobrněnskou a Smrtí sv. Františka na bočních oltářích vytvořil dvorní sochař Johann Stern, bratr malíře Josefa. Portál kaple podle Grimmova návrhu zhotovil brněnský kameník Joachim Günther.

Vybraná literatura:

Václav Richter, Neznámý plán židlochovického zámku, Umění 4, 1956, s. 171–173.
Ivo Krsek –­­ Zdenek Kudělka –­­ Miloš Stehlík –­­ Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 60, 305, 308.
Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1999, s. 381–383.
Božena Pacáková-Hoštálková –­­ Jaroslav Petrů –­­ Dušan Riedl –­­ Antonín Marián Svoboda, Zahrady a parky v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Praha 1999,
s. 435–436.
Jiří Kroupa, Ludwig Sebastian Kaltner a Morava, in: Jiří Kroupa – Tomáš Jeřábek a kol., Brněnské paláce. Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, Brno 2005, s. 131–133.

Citace:

Zora Wörgötter "Zámek Židlochovice" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;33;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 33

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


On display in

Discover Baroque Art Exhibition(s)

Absolutism | The spread of the Official style

Download

As PDF (including images) As Word (text only)