Klášter kapucínů a kostel Nalezení sv. Kříže, Brno
Brno, Klášter kapucínů, Morava, Czech Republic
1645–1651, 1653, 1739, 1753
Joachim von Sandrart (1606 Frankfurt nad Mohanem – 1686 Norimberk), Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno), František Antonín Grimm, Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno), Johann Lucas Kracker (1717 Vídeň – 1779 Jager), Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno), Jan Adam Nesmann (1710 Mohuč – 1773 Brno)
Klášter
Klášter kapucínů, Kryštof Pavel Lichtenštejn-Castekorn, Václav Eusebius z Lobkowitz (1609–1677), baron František Trenck
Kapucíni přišli do Brna r. 1604 na pozvání kardinála F. Dietrichsteina, který tento řád uvedl v rámci svých protireformačních podniků také do Mikulova. Původní sídlo řádu na předměstí u Měnínské brány bylo za švédského obležení města r. 1645 rozbořeno. Moravský zemský hejtman, hrabě Lichtenštejn-Castelkorn, financoval výstavbu nového kapucínského chrámu na Uhelném trhu a pro hlavní oltář objednal obraz u německého malíře J. v. Sandrarta. Stavební úpravy kláštera v 18. století provedli známí moravští stavitelé otec a syn Grimmové, jejichž dům s klášterem sousedil a v jehož kryptě jsou pochováni.
Kostel ležící pod biskupským dvorem je jednolodní stavba s rovně ukončeným kněžištěm. K východní zdi přiléhá původní kaple sv. Františka z Assisi a dodatečně přistavěná kaple sv. Fidelia (M. Grimm). Pod kostelem se nachází proslulá kapucínská krypta s mumifikovanými těly.
View Short DescriptionKapucíni přišli do Brna r. 1604 na pozvání kardinála F. Dietrichštejna, který tento řád uvedl v rámci svých protireformačních podniků také do Mikulova. Původní sídlo řádu na předměstí u Měnínské brány bylo za švédského obležení města r. 1645 rozbořeno. Moravský zemský hejtman, hrabě Lichtenštejn-Castekorn, financoval výstavbu nového kapucínského chrámu na Uhelném trhu. Plátno hlavního oltáře předního německého malíře J. Sandrarta je považováno za první barokní obraz na Moravě. Pod kostelem se nachází proslulá krypta s mumifikovanými těly, m.j. známého barona Trencka.
Obrazy J. Sandrarta a J. L. Krackera jsou signovány a datovány.
1653
Joachim von Sandrart (1606 Frankfurt nad Mohanem – 1686 Norimberk)
Protireformačnímu působení řádu odpovídá i rozměrný obraz hlavního oltáře. Znázorňuje klíčovou epizodu legendy o nalezení Kříže, na němž byl Kristus ukřižován. Císařovna Helena, matka Konstantina Velikého, je přítomna zkoušce jeho pravosti. Ta byla právě prokázána: dotykem břevna došlo k oživení mladíka a uzdravení smrtelně nemocné ženy. Za císařovnou stojí biskup Makarios. Světelná režie obrazu podtrhuje zázrak zmrtvýchvstání, rétorická gesta a malířské podání bohatě diferencovaných povrchů vytvářejí spolu s jasnou, monumentálně koncipovanou kompoziční strukturou působivý obraz. Plátno, označované za první barokní obraz na Moravě, vzniklo v téže době jako Ukřižování, které Sandrart namaloval pro vídeňský dóm sv. Štěpána. Objednavatelem obrazu byl údajně kníže Václav Eusebius z Lobkowitz, jeden z nejmocnějších mužů na císařském dvoře ve Vídni.
1768
Johann Lucas Kracker (1717 Vídeň – 1779 Jager)
Obraz světce namaloval Kracker nejprve pro klášter kapucínů ve Znojmě, kde žil do doby, než byl povolán do služeb jagerského biskupa. V Brně šlo zřejmě o nedokončenou zakázku J. T. Rottera, v jehož dílně po studiu na vídeňské akademii Kracker pracoval.
kolem 1760
Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava – 1763 Brno)
Malíř oltářních, závěsných obrazů, fresek a dekorativních nástěnných maleb byl významným představitelem brněnského cechu malířů. Jeho dílo je známé až od 40. let 18. století, kdy byl pověřován zakázkami augustiniánů a premonstrátů na Hradisku u Olomouce (fresky, nedochováno). Obraz bočního oltáře je jeho pozdním dílem, kdy se přiklání k uzavřenému tvaru a jednoduššímu koloritu.
1765
Jan Adam Nesmann (1710 Mohuč – 1773 Brno)
Vstup do kostela ve svažitém terénu byl upraven terasou se sochami řádových světců. Sochař vyučený v Porýní pracoval v brněnské dílně J. J. Schaubergera. Jeho kompaktně pojednané figury se vyznačují expresivním výrazem tváře.
1763
Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)
Vybavení knihovny umožnil velkorysý dar barona Trencka, pohřbeného v kryptě kláštera. Nástropní malba představuje scénu Jan Bonaventura ukazuje Tomáši Akvinskému krucifix jako odpověď na původ pramenu jeho spisu. Pozoruhodná je vitrína s lidskou kostrou uprostřed knihovních skříní. Ta nesloužila jen ke studiu anatomie. V kontextu ikonografie knihovny symbolizovala memento mori.
Christian Klemm, Joachim von Sandrart. Kunstwerke u. Lebenslauf, Berlin 1986, s. 217–219, č. kat. 103.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 204.
Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 452.
Anna Jávor, Johann Lucas Kracker. Ein Maler des Spätbarock in Mitteleuropa, Budapest 2005, s. 278–279, č. kat. 201.
Michaela Šeferisová Loudová, Barockbibliotheken in Mähren, in: Martin Mádl – Michaela Šeferisová Loudová – Zora Wörgötter (eds.), Baroque ceiling painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa, Praha 2007, s. 57–65.
Zora Wörgötter "Klášter kapucínů a kostel Nalezení sv. Kříže, Brno" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;36;cs
Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 36
RELATED CONTENT
On display in
Discover Baroque Art Exhibition(s)
Reformation and Counter-Reformation | Religious orders and their function in transmitting the language of the Counter-Reformation Devotion and Pilgrimage | Devotional objectsDownload
As PDF (including images) As Word (text only)