© Jihomoravský krajPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Martin Mádl,  © UDU Czech Academy of the SciencesPhotograph: Martin Mádl,  © UDU Czech Academy of the SciencesPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Martin Mádl,  © UDU Czech Academy of the SciencesPhotograph: Martin Mádl,  © UDU Czech Academy of the SciencesPhotograph: Martin Mádl,  © UDU Czech Academy of the SciencesPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v Brně © Moravská galerie v BrněPhotograph: Reprofoto,  © Reprofoto


Název památky:

Klášter benediktinů Rajhrad

Známé též jako:

Raigern

Lokace:

Rajhrad u Brna, Morava, Czech Republic

Contact DetailsKlášter benediktinů Rajhrad
Rajhrad, 14 km jižně od Brna
T : +420 547 230 027
E : benediktini@volny.cz
Opatství benediktinů – Muzeum Brněnska, Památník národního písemnictví  (Responsible Institution)

Datace:

1691, 1721–1739, 1763–1770, 1840

Autoři:

Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha), František Benedikt Klíčník (1677 Ivančice – 1755 Brno), Christian Alexander Oedtl (1654 Paznaun – 1731 Vídeň), Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden), Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Typ:

Klášter

Donátoři:

Řád benediktinů

Dějiny:

Klášter patří mezi nejstarší na Moravě a je zde jediným zástupcem řádu benediktinů. Vznikl kolem r. 1025 jako odnož kláštera v Praze-Břevnově na místě staršího osídlení. Až do 17. století si uchoval v podstatě románskou podobu (návrh přestavby A. Erna, 1670). R. 1721 byla v souvislosti se snahami o povýšení na opatství zahájena přestavba, velká část původních staveb byla zbourána. K dokončení všech prací došlo až kolem r. 1840. Od r. 1540 zasedali rajhradští probošti v zemském sněmu. Klášter měl velký význam pro rozvoj vzdělanosti a hospodářství. Založil zde tradici vinohradnictví i pivovarnictví, zasloužil se o budování nemocnic, chudobinců, sirotčinců, od r. 1623 zde fungovala věhlasná škola. Klášter je známý rozsáhlou obrazárnou. Díla získal také ze zrušených klášterů i zámeckých sbírek. Proslulý je tzv. Rajhradský oltář (kolem 1420).

Popis:

Konventní chrám byl obklopen čtyřmi kvadraturami. Před západním průčelím je prelatura, na jihu konvent a na protilehlé straně dva hospodářské dvory. Do kostelní novostavby byly začleněny rozestavěné západní věže z konce 17. století. Stavba se potýkala se statickými problémy bažinatého terénu. Santiniho projekt realizovali brněnský stavitel F. B. Klíčník. Ve výklencích stojí sochy sv. Vojtěcha a sv. poustevníka Vintíře. Štít mezi věžemi je ozdoben mozaikovým obrazem Neposkvrněného početí P. Marie (1895). Chrám trojdílného půdorysu
s centralizujícím oktogenem má délku 79,5 m. Zmnožené triumfální oblouky umocňují hloubku podélného prostoru, dodávají mu rytmus a monumentalitu. Santiniho projekt kladl důraz na optické působení a počítal s malířskou složkou. Fresky J. J. Etgense (1726–1729) představují oslavení benediktinského řádu a jeho rozšíření v Evropě, Asii a Africe. Fresky nad kůrem znázorňují oslavu Boží zpěvným a hudebním uměním.
K presbytáři chrámu přiléhá nad sakristií oratoř s oltářem sv. Benedikta. Byla vyzdobeny obrazy malíře J. Zeleného, rajhradského rodáka a prvního učitele Alfonse Muchy.

View Short Description

Klášter patří mezi nejstarší na Moravě a je zde jediným zástupcem řádu benediktinů. Měl velký význam pro rozvoj místní vzdělanosti a hospodářství. Santiniho projekt kladl důraz na optické působení, počítal s malířskou složkou. Fresky J. J. Etgense představují oslavení benediktinského řádu a jeho rozšíření v Evropě, Asii a Africe. Klášter je známý take svou obrazárnou. Sídlí zde Památník písemnictví na Moravě.

Původ datace:

Ke stavbě kláštera se dochoval bohatý pramenný materiál (korespondence, plány), zprávy podává i klášterní kronika. Původní stav komplexu je zachycen také na několika rytinách.

Special features

Boční oltář

Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden)

Kasulová okna mají funkci jakýchsi reflektorů, osvětlujících malbu. Plastická výzdoba do nich symbolicky zasahuje. Chór andělů v oblacích s Bohem Otcem na stěně za hlavním oltářem se sochou P. Marie Rajhradské, sochy sv. Petra a Pavla, basreliefy, představující Zvěstování P. Marie, Ukřižování sv. Petra a Stětí sv. Pavla, kazatelna se symbolem pelikána, symboly evangelistů a čtyř církevních otců, řezbářské práce na kůru, jakož i kamenné vázy na opěrných pilířích zvenčí kostela, pocházejí z dílny dietrichštejnského dvorního sochaře
I. Lengelachera.

Sv. Jan z Remeše (+kolem 545), benediktinský opat

Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)

Sochy bočních oltářů pocházejí ze známé brněnské dílny O. Schweigla.

Sv. Příbuzenstvo

1778

Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Modello pro tento obraz bočního oltáře se dochoval ve sbírce Moravské galerie
v Brně, přípravná kresba ve sbírce Ukrajinské akademie věd ve Lvově. Hlavní postavou výjevu je sv. Anna, kterou doprovází její tři dcery s manžely a dětmi. Mezi nimi např. Jan Křtitel, Juda Tadeáš, apoštol Jakub, ve vrcholu P. Marie, matka Ježíše.

Proměnění Páně na hoře Tábor

1776

Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Presbytář kostela byl přestavěn po zemětřesení r. 1763 a opatřen novou freskou. Její autor zaujal na Moravě ve druhé polovině 18. století dřívější pozici J. J. Etgense, s pokračujícím stoletím však plnil zakázky spíše dekorativní povahy.

Knihovna

1735

Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno)

Knihovna vznikla krátce po založení kláštera, některé rukopisy byly vytvořeny přímo v klášteře. S knihovnou je spjata řada významných osobností, zejména historiků. V polovině 18. století zde vznikl úmysl vydávat české kroniky
(B. Pitter), G. Wolný sepsal 15 svazků moravského místopisu. Jeho práce se stala základním dílem pro dějiny Moravy. Významný moravský zemský historiograf B. Dudík vydal přes 70 vědeckých prací tiskem a zasloužil se o navrácení řady starých rukopisů, odvezených do Švédska za Třicetileté války. Freska znázorňuje zásluhy benediktinů o rozvoj věd. Dnes zde sídlí Památník národního písemnictví.

Vybraná literatura:

Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 65, 281–282, 286, 477.
Mojmír Horyna, Raigern (Rajhrad) – Propstei mit der Kirche St. Peter und Paul, in: Tausend Jahre Benediktiner Kloster in Břevnov, Praha 1993, kat. č. VI/19,
s. 125–128 (VI/3), s. 130–134.
Jiří Kratochvil – Hana Sedalová (ed.), Rajhrad. 950 let od příchodu benediktinů na Moravu. 50 let od nástupu ničivého komunismu, Brno 1998.
Jiří Kroupa, Rajhradský chrám v proboštské korespondenci 18. století, Sborník prací filozofické fakulty Masarykovy Univerzity F 50, 2006, s. 43–80.
Herbert Karner, „Faciamus hic tria tabernacula“ – Architektur und Deckenmalerei in der Klosterkirche in Rajhrad / Raigern, in: Martin Mádl – Michaela Šeferisová Loudová – Zora Wörgötter (eds.), Baroque ceiling painting in Central Europe/ Barocke Deckenmalaerei in Mitteleuropa, Praha 2007, s. 163–181.
Tomáš Valeš, in: Lubomír Slavíček (ed), Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo), Maulbertschs bester Schüler, Langenargen–Brno, 2009.

Reprodukční práva:

Copyright images "UDU Czech Academy of the Sciences": Institute of History of Arts of the Czech Academy of the Sciences.

Citace:

Zora Wörgötter "Klášter benediktinů Rajhrad" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_G;8;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 08

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


Download

As PDF (including images) As Word (text only)