Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno
Brno, Morava, Czech Republic
1598–1602, 1732–1733, 1736–1745
Jan Křtitel Erna (1625? Brno – 1698 Brno); Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno); Jan Kašpar Pröbstl (? – 1729 Brno); Jan van der Furth; Baldissere di Anna (1560 Benátky – po 1639 Benátky); Felix Anton Scheffler (1701 Mainburg – 1760 Praha); Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno); Ignác Raab (1711 Nechanice – 1787 Velehrad); Jan Adam Nesmann (1710 Mohuč – 1773 Brno); Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno); Anton Riga (cca 1660 Kaliningrad – 1728 Brno)
Církevní – kostel
Kardinál a kníže František z Dietrichštejna, zemský podkomoří Zikmund z Dietrichštejna, Řád jezuitů
Kolej založena r. 1578 na místě středověkého ženského kláštera je šestou nejstarší v českých zemích a druhou na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. V budovách sídlila nejprve akademie, poté objekt sloužil jako kasárna. Byl značně poškozen za bombardování r. 1944 a kromě kostela následně zbořen.
Trojlodní stavba je jednou z prvních barokních staveb na Moravě (1602). Monumentální oltář (1734–1737) má nad stříbrným tabernáklem kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Oltářní plátna i nástropní malby jsou dílem F. A. Schefflera, plastiky J. J. Schaubergera. Pozoruhodné jsou chórové lavice (1602–1605) a bočnice lavic v lodi (60. léta 17. století). Figurálně zdobené varhany na kruchtě nesené anděly jsou dílem A. Rigy (1728). Klenbu sakristie zdobí rokokový štukový dekor s girlandami a hlavičkami andílků.
View Short DescriptionKolej založena r. 1578 je druhou nejstarší na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. Z původních objektů se zachoval jen portál koleje a kostel. Monumentální oltář nese kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Autor oltářích pláten a nástropních maleb byl žákem předního jihoněmeckého freskaře C. D. Assama.
Stavbu chrámu zmiňuje ve svém testamentu Pietro Gabri. Obrazy B. di Anny jsou značeny, taktéž nástropní malba, datována r. 1744. Dochovaly se i některé smlouvy, např. s J. K. Pröbstlem nebo smlouva na dodání kamene. Dění v jezuitském klášteře je zaznamenáno také ve spisech městské rady, zvláště v době náboženských konfliktů kolem r. 1600.
1598–1602, 1732–1733
Antonio Gabri, Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno)
Výstavba koleje byla zahájena kolem r. 1593 a pokračovala po celé 17. století. Věž kostela zůstala delší dobu nedostavena a tak již při vstupu do kostela jsme seznámeni jeho s dvěma hlavními stavebními fázemi a proměnou slohu v rozponu zhruba 150 let.
1687–1690
Jan Křtitel Erna (1625? Brno – 1698 Brno) – Jan Kašpar Pröbstl (? – 1729 Brno)
R. 1904 byl při brněnské asanaci (modernizaci města) komplex koleje zbořen. Zachovala se pouze fotografická dokumentace a portál z tzv. kardinálského dvora, instalovaný dnes vedle presbytáře kostela. Socha archanděla Michaela na římse přidržuje kartuše se znakem kardinála Františka z Dietrichštejna. Po stranách jsou sochy světců, zakladatele řádu Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského. Druhotně umístěný nápis připomíná sídlo akademie r. 1778.
1615
Baldissere di Anna (1560 Benátky – po 1639 Benátky)
Ve vpadlých výplních zdí bočních lodí je soubor osmi obrazů se scénami ze života P. Marie. Objednal je pro vznikající jezuitský kostel Maxmilián z Dietrichštejna. Mariánská kongregace při kostele, jež měla jasný rekatolizační program, byla původně určena pro italské řemeslníky a kupce. Domácí, povětšině řemeslná malířská produkce nemohla splnit ambice donátorů a nové funkce zakázek. Tuto mezeru tak zaplnili italští kameníci a sochaři, přicházející na Moravu již od 16. století a umělci vlámského původu, jejichž P. P. Rubensem ovlivněný styl naplňoval požadavek rekatolizační naléhavosti. Monumentální Madona v kapli P. Marie pochází od vlámského, v Brně činného sochaře Jana van der Furth (1670).
1744
Felix Anton Scheffler (1701 Mainburg – 1760 Praha)
V letech 1736–1745 byl interiér kostela nově vybaven. Plochy všech kleneb pokrývá malba. V kněžišti Korunování P. Marie (královna andělů), v lodích Oslavy Krista, Ducha sv., P. Marie ad. Autor maleb byl kolem r. 1720 v Mnichově žákem předního jihoněmeckého freskaře C. D. Assama. Prostřednictvím Řádu německých rytířů přišel do Slezska a odtud na Moravu, r. 1743 se stal dvorním malířem hraběte Filipa Ludvíka ze Sinzendorfu.
kolem 1760
Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)
Articistním způsobem pojednaná figura adoranta dotváří ikonografii oltáře boční kaple sv. Františka Xaverského, přistavěné r. 1670. Alegorie Ameriky a Asie symbolizují rozsah působnosti jezuitského řádu. Nástropní malba představuje scény misijní činnosti světce a navazuje na obraz v klenbě lodi, Ignác z Loyoly roznáší plamen Kristovy víry do čtyř světadílů.
Eugen Dostál, Umělecké památky Brna, Praha 1928, s. 92–100.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 199–204.
Josef Koláček, 200 let jezuitů v Brně, Velehrad 2002.
Zora Wörgötter "Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_H;20;cs
Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 20