Název památky:

Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno

Lokace:

Brno, Morava, Czech Republic

Datace:

1598–1602, 1732–1733, 1736–1745

Autoři:

Jan Křtitel Erna (1625? Brno – 1698 Brno); Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno); Jan Kašpar Pröbstl (? – 1729 Brno); Jan van der Furth; Baldissere di Anna (1560 Benátky – po 1639 Benátky); Felix Anton Scheffler (1701 Mainburg – 1760 Praha); Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno); Ignác Raab (1711 Nechanice – 1787 Velehrad); Jan Adam Nesmann (1710 Mohuč – 1773 Brno); Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno); Anton Riga (cca 1660 Kaliningrad – 1728 Brno)

Typ:

Církevní – kostel

Donátoři:

Kardinál a kníže František z Dietrichštejna, zemský podkomoří Zikmund
z Dietrichštejna, Řád jezuitů

Dějiny:

Kolej založena r. 1578 na místě středověkého ženského kláštera je šestou nejstarší v českých zemích a druhou na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. V budovách sídlila nejprve akademie, poté objekt sloužil jako kasárna. Byl značně poškozen za bombardování r. 1944 a kromě kostela následně zbořen.

Popis:

Trojlodní stavba je jednou z prvních barokních staveb na Moravě (1602). Monumentální oltář (1734–1737) má nad stříbrným tabernáklem kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Oltářní plátna i nástropní malby jsou dílem F. A. Schefflera, plastiky J. J. Schaubergera. Pozoruhodné jsou chórové lavice (1602–1605) a bočnice lavic
v lodi (60. léta 17. století). Figurálně zdobené varhany na kruchtě nesené anděly jsou dílem A. Rigy (1728). Klenbu sakristie zdobí rokokový štukový dekor
s girlandami a hlavičkami andílků.

Kolej založena r. 1578 je druhou nejstarší na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. Z původních objektů se zachoval jen portál koleje a kostel. Monumentální oltář nese kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Autor oltářích pláten a nástropních maleb byl žákem předního jihoněmeckého freskaře C. D. Assama.

Původ datace:

Stavbu chrámu zmiňuje ve svém testamentu Pietro Gabri. Obrazy B. di Anny jsou značeny, taktéž nástropní malba, datována r. 1744. Dochovaly se i některé smlouvy, např. s J. K. Pröbstlem nebo smlouva na dodání kamene. Dění
v jezuitském klášteře je zaznamenáno také ve spisech městské rady, zvláště
v době náboženských konfliktů kolem r. 1600.

Special features

Vstupní průčelí

1598–1602, 1732–1733

Antonio Gabri, Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno)

Výstavba koleje byla zahájena kolem r. 1593 a pokračovala po celé 17. století. Věž kostela zůstala delší dobu nedostavena a tak již při vstupu do kostela jsme seznámeni jeho s dvěma hlavními stavebními fázemi a proměnou slohu
v rozponu zhruba 150 let.

Portál

1687–1690

Jan Křtitel Erna (1625? Brno – 1698 Brno) – Jan Kašpar Pröbstl (? – 1729 Brno)

R. 1904 byl při brněnské asanaci (modernizaci města) komplex koleje zbořen. Zachovala se pouze fotografická dokumentace a portál z tzv. kardinálského dvora, instalovaný dnes vedle presbytáře kostela. Socha archanděla Michaela na římse přidržuje kartuše se znakem kardinála Františka z Dietrichštejna. Po stranách jsou sochy světců, zakladatele řádu Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského. Druhotně umístěný nápis připomíná sídlo akademie r. 1778.

Zvěstování P. Marii

1615

Baldissere di Anna (1560 Benátky – po 1639 Benátky)

Ve vpadlých výplních zdí bočních lodí je soubor osmi obrazů se scénami ze života P. Marie. Objednal je pro vznikající jezuitský kostel Maxmilián z Dietrichštejna. Mariánská kongregace při kostele, jež měla jasný rekatolizační program, byla původně určena pro italské řemeslníky a kupce. Domácí, povětšině řemeslná malířská produkce nemohla splnit ambice donátorů a nové funkce zakázek. Tuto mezeru tak zaplnili italští kameníci a sochaři, přicházející na Moravu již od 16. století a umělci vlámského původu, jejichž P. P. Rubensem ovlivněný styl naplňoval požadavek rekatolizační naléhavosti. Monumentální Madona v kapli
P. Marie pochází od vlámského, v Brně činného sochaře Jana van der Furth (1670).

Panna Marie jako královna nebes

1744

Felix Anton Scheffler (1701 Mainburg – 1760 Praha)

V letech 1736–1745 byl interiér kostela nově vybaven. Plochy všech kleneb pokrývá malba. V kněžišti Korunování P. Marie (královna andělů), v lodích Oslavy Krista, Ducha sv., P. Marie ad. Autor maleb byl kolem r. 1720 v Mnichově žákem předního jihoněmeckého freskaře C. D. Assama. Prostřednictvím Řádu německých rytířů přišel do Slezska a odtud na Moravu, r. 1743 se stal dvorním malířem hraběte Filipa Ludvíka ze Sinzendorfu.

Mouřenín

kolem 1760

Ondřej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno)

Articistním způsobem pojednaná figura adoranta dotváří ikonografii oltáře boční kaple sv. Františka Xaverského, přistavěné r. 1670. Alegorie Ameriky a Asie symbolizují rozsah působnosti jezuitského řádu. Nástropní malba představuje scény misijní činnosti světce a navazuje na obraz v klenbě lodi, Ignác z Loyoly roznáší plamen Kristovy víry do čtyř světadílů.

Vybraná literatura:

Eugen Dostál, Umělecké památky Brna, Praha 1928, s. 92–100.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994,
s. 199–204.
Josef Koláček, 200 let jezuitů v Brně, Velehrad 2002.

Citace:

Zora Wörgötter "Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_H;20;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 20