© Jihomoravský krajPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v Brně © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Reprofoto,  © ReprofotoPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Veronika Skálová,  © Moravská galerie v Brně


Název památky:

Rezidence Liechtenštejnů, Valtice

Známé též jako:

Feldsberg

Lokace:

Valtice, Morava, Czech Republic

Contact DetailsRezidence Liechtenštejnů, Valtice
Valtice u hranice s Rakouskem, 13 km jihovýchodně od Mikulova, 10 km západně od Břeclavi
T : +420 519 352 423
F : +420 519 352 680
E : valtice@brno.npu.cz
Správa státního zámku Valtice – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně  (Responsible Institution)

Datace:

1612–1643, 1685–1689, 1713–1720, 1724–1729, 1745

Autoři:

Giovanni Maria Filippi (po 1560 – kolem 1630), Giovanni Battista Carlone I. (před 1590–1645), Giovanni Giacomo Tencalla (kolem 1600– kolem 1650), Giovanni Tencalla, Baldassare Fontana (1661 Chiasso – 1733 Chiasso), Ondřej Erna, Jan Křtitel Erna (1625? Brno – 1698 Brno), Domenico Egidio Rossi, Frans de Neve (1606 Antverpy – kolem 1690 Salcburk?), Giovanni Battista Ghidoni (? Cremona – po 1650 Vídeň?), Piettro da Cremona, Domenico Martinelli (1650 Lucca – 1718 Lucca), Pietro Giulietti, Anton Josef Ospel (1677–1756), Franz Biener (1682–1742), Antonio Maria Nicolao Beduzzi (1675 Bologna – 1735 Vídeň), Anton Erhard Martinelli (1684 ? – 1747 Vídeň), Giovanni Giuliani (1633 Benátky – 1744 Heiligenkreuz), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden)

Typ:

Knížecí rezidence

Donátoři:

Knížecí rod Liechtenštejnů: Karel (1569–1627), Maxmilián (1578–1643), Karel Eusebius (1611–1684), Johann Adam (1662–1712), Anton Florian (1656–1721), Josef Johann Adam (1690–1732)

Dějiny:

Valtice náleží k nejstaršímu osídlení země. Hrad z r. 1193 patřil biskupovi Pasovskému. R. 1395 statek získali Liechtenštejnové. Karel z Liechtenštejna konvertoval před Bílou horou ke katolictví, stal se správcem Českého království a zajistil významné pozice i svým potomkům. Majetek rodu se rovnal majetku církve a tvořil 20% zemské berně. Počátkem 18. století připojili k moravským statkům panství Schellenberg a Vaduz, od r. 1945 sídlo rodu, jehož kontinuita sahá až do 12. století. Rezidenční síť, rozkládající se na Moravě, v Rakousku a Liechtenštejnsku zahrnovala různé typy a funkce staveb, demonstrující postavení rodu. Město patří mezi centra vinařské kultury na Moravě, Křížový sklep (1640) je jedním největších v českých zemích.

Popis:

Původní sídlo – středověký hrad – bylo začleněno v 17. století do stavby nového paláce a plnilo memoriální funkci – prezentovalo starobylost rodu. V „srdci“ rezidence, studiolu, místnosti pro přemítání s exemply a vzory jednání, byla uchovávána vévodská koruna s diamantem, aluzí na jméno rodu – světelný kámen. Zbořením této části kolem r. 1744 a přestavbou A. E. Martinelliho byla ukončena stavba zámku.

View Short Description

Zámek, hlavní sídlo nejmocnějšího rodu na Moravě, je s rozsáhlým parkem s řadou romantických staveb z první poloviny 19. století památkou UNESCO. Knížecí rezidence byla centrem světské kultury i hospodářské správy rozsáhlého panství. Prostřednictvím italských umělců zde byl poprvé ve střední Evropě představen římský raný barok. V dalších fázích tu pracovali vídeňští mistři. Koncepce rezidence je typem “triumfální cesty”. Zámek, kostel a město s klášterním špitálem tvoří jeden celek, představující historii, slávu a moc rodu.

Původ datace:

Ke stavbě rezidence se dochovaly záznamy v účetních knihách i smlouvy na jednotlivé práce. Na jejich základě lze s pomocí starých vyobrazení zámku alespoň částečně rekonstruovat jeho původní stav. V Moravské galerii v Brně jsou uloženy Beduzziho architektonické kresby.

Special features

Altana

1724–1729

Antonio Maria Nicolao Beduzzi (1675 Bologna – 1735 Vídeň)

Portál do třetího nádvoří rezidence zdůrazňuje její ústřední část: hlavní sál, kapli, komnaty knížete a nejstarší část sídla. Z balkonu udílel kníže pozdrav a očekával hold poddaných. Dekorace fasády byla součástí druhé etapy přestavby a spoluvytvářela ikonografii sídla. Beduzzi navrhl i sochařskou výzdobu interiéru zámku a kaple.

Čestný dvůr

1643, 1713–1719

Ondřej Erna, Jan Křtitel Erna, Anton Josef Ospel (1677–1756)

Dostavba rezidence byla především urbanistickým úkolem. Hospodářské stavby zde stály již od 17. století, vpravo pak jízdárna, vlevo divadlo. Styl vídeňského inženýra a dekoratéra Beduzziho navazuje na tvorbu F. Borrominiho a F. G. Galli-Bibieny. Příznačný je kontrast mezi jednoduchostí forem a efektním kamenickým detailem. Většina Beduzziho prací pro interiéry zámku se nedochovala (např. kamna). Prostor uvádí atlanti G. Giulianiho.

Brána

1724, upraveno v 19. století.

Anton Josef Ospel (1677–1756)

Triumfální oblouk s trojúhelníkovým štítem odděluje zámek od města. Původní propojení triumfální cesty bylo rozrušeno, důraz je kladen na průhledy. Emblematické devízy „Na laskavost se nezapomíná“ a „(Ale) jas víry přetrvá i skálu“ obklopují rodový štít.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

1631–1671

Giovanni Battista Carlone (před 1590–1645), Giovanni Giacomo Tencalla, Giovanni Tencalla, Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Vídeň?)

Italští architekti a štukatéři přišli na Moravu z polských královských služeb. Ve Valticích vytvořili první stavby ve stylu římského raného baroka. Původní kupole na tamburu, jenž byla první ve střední Evropě, byla krátce po dokončení stavby ze statických důvodů stržena. Nově se objevují sochy světců na průčelí kostela, plastické ztvárnění interiéru nabývá na významu. Vnitřní výzdobě dominuje těžká štuková výzdoba. Na zařízení kostela se podíleli Ital G. da Cremona, Vlám F. de Neve, později I. Lengelacher a další.

Morový sloup

1680

Sloup s Pannou Marií – přemožitelkou zla ve vrcholu – byl postaven jako dík, že ve městě skončila morová epidemie. Patří mezi první, později rozšířené sloupy na Moravě.

Vybraná literatura:



Hellmut Lorenz, Nicht Brachtigeres kan gemacher werden als die vornehmen Gebeude. Bemerkungen zur Bautätigkeit der Fürsten von Liechtenstein in der Barockzeit, in: E. Oberhammer (ed.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel, Wien 1990, s. 138–154.
Emil Kordiovský (ed.), Město Valtice, Valtice 2001.
Jiří Kroupa, Palazzo in villa, memoria a bellaria. Poznámky k sémantice architektonické úlohy v baroku, in: Jiří Kroupa (ed.), Ars naturam adiuvans. Sborník k poctě prof. PhDr. Miloše Stehlíka, Brno 2003, s. 117–132.
Jiří Kroupa, Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění, Brno 2006, s. 77–136.
Luigi A. Ronzoni, Giovanni Giuliani, Johann Kräftner (ed)., München 2005, I, s. 105–108.

Reprodukční práva:

Copyright images "Státní zámek Valtice Nár. pam. ústav Brno": Státní zámek Valtice Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Brně.

Citace:

Zora Wörgötter "Rezidence Liechtenštejnů, Valtice" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_H;28;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 28

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


On display in


Download

As PDF (including images) As Word (text only)