Název díla:

Monstrance Zlaté slunce Moravy

Známé též jako:

Schrattenbachova monstrance, Monstrance olomoucká

Lokace:

Olomouc, Morava, Czech Republic

Muzeum/držitel:

Muzeum umění – Arcidiecézní muzeum

Vlastník:

Arcibiskupství olomoucké

Datace:

1748–1750

[db_artist]

Jan Anton Richter – Andreas Vogelhundt

Materiál/technika:

zlato, drahokamy (diamanty, smaragdy, rubíny), email

Rozměry:

v. 72 cm

Typ:

Užité umění

Místo vzniku:

Brno

Popis:

Schránka pro symbol Kristova těla – hostii, jejíž prezentace tvořila duchovní stred bohoslužby, patří mezi nejvýznamnější památky zlatnického umění na Moravě. Z oválné vykrajované podnože vyrůstá vázovitý nodus nesoucí paprskovitou korunu a otvorem rámovaným kartuší, jež je zdůrazněna motivem hřebínku. Typicky barokní, komplikovaně zvlněný dekor, prostorově pojednaný prolamováním, obtáčí schránku s lunulou, půlměsícem pro upevnění hostie.
Symbolika slunce jako zdroje života, světla, Boží pravdy dala název celé skupině monstrancí, tzv. sluncových, jenž se liší od středověkého typu monstrancí věžových s gotickými fiálami.
Na výzdobu Monstrance byly použity některé starší prvky, původně součásti dnes již neznámých předmětů. Tím nejzajímavějším je emailový štítek vsazený do zadní strany nohy monstrance. Zobrazuje sv. Václava na gotickém trůnu – znak olomoucké kapituly – s erby císaře Ferdinanda III. (1637–1662), bratra olomouckého biskupa Leopolda I. Viléma Habsburského, arcivévody rakouského. Gotizující trůn na kapitulním znaku je doplněn o dietrichštejnské vinařské nože a představuje snad skutečný „trůn sv. Václava“ v olomoucké katedrále, který nechal zhotovit biskup František z Dietrichštejna.
Vznik monstrance byl v minulosti spojován se jménem kardinála, olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu, který na její zhotovení odkázal nemalé finance. Skutečnou objednavatelkou díla však byla olomoucká kapitula
v cele z děkanem Kašparem Florentinem z Glandorfu a kanovníkem Jiřím Jindřichem Mayerem z Mayerswaldu, který je znám také jako objednavatel stříbrem kovaného misálu (1733).
Pro svou vysokou uměleckou hodnotu zůstala monstrance zachována i při provádění císařského rozkazu, vydaného po napoleonských válkách a nařizujícího odevzdat předměty z drahých kovů do Vídně.

Schránka pro symbol Kristova těla je jednou z mála zlatých monstrancí v Evropě. Typicky barokní, komplikovaně zvlněný dekor, prostorově pojednaný, obtáčí schránku s lunulou, půlměsícem pro upevnění hostie. Paprskovitá koruna je symbolem slunce jako zdroje života a světla, Boží Pravdy.

Datace a autorské určení:

Značeno puncy. Jde o jedinou zatím známou práci brněnského zlatníka, která dokládá stálé úzké styky mezi Brnem a Olomoucí, dvěma hlavními městy Moravy. Zlatníci téhož jména působili i v Augsburgu a Linci. Jejich rodovou příslušnost se zatím nepodařilo prokázat.

Způsob získání:

Monstrance z pokladnice olomoucké katedrály sv. Václava je po náročném restaurování součástí expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci.

Vybraná literatura:

Miloš Stehlík, in: Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík –Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 595, c. kat. 298.
Jiří Kroupa, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka. 1670–1790, Paris – Rennes – Brno 2003, s. 259.
Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, Praha 2003, s. 529–530.
Simona Jemelková – Helena Zápalková (eds.), Monstrance Zlaté slunce Moravy / Restaurování 2005, Olomouc 2007.

Citace:

Zora Wörgötter "Monstrance Zlaté slunce Moravy" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=object;BAR;cz;Mus11_B;20;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 21