Název památky:

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Známé též jako:

Jarmeritz

Lokace:

Jaroměřice nad Rokytnou, Morava, Czech Republic

Datace:

1670–1680, 1698, 1700–1737, 1853–1856

Autoři:

Jacob Prandtauer (1660 Stanz – 1726 St. Pölten), Domenico d´Angeli, Johann Lucas Hildebrandt (1668 Janov – 1745 Vídeň), Josef Emanuel Fischer von Erlach (1656 Vídeň – 1742 Vídeň), Konrad Mathias Albrecht, Nicolas Milich (činný 1627–1736), Joseph Munggenast (1680–1741) Giovanni Michele Fontana, Giuseppe Camone, Tobias Gravani, Johann Gottfried Auerbach (1679 Mühlheim – 1743 Vídeň), Johann Baptist Glunck, Domenico Francia, Alessandro Ferretti, Giovanni Battista Pellizuoli, František Antonín Findt, Frans Stampart (1675 Antverpy –1750 Vídeň), Martin Meytens (1695 Stockholm – 1770 Vídeň), Karel František Tepper (1682–1738), Kaspar Ober

Typ:

Šlechtické sídlo – knížecí rezidence

Donátoři:

Jan Adam Questenberk (1678–1752), knížata Kounic-Rietberg (do 1848)

Dějiny:

Po ukončení studií na univerzitě procestoval hrabě Questenberk západní Evropu. Podle vzoru Versailles hodlal postavit svou rezidenci a prezentovat svůj zájem o umění, zejména hudbu. Projekt barokní přestavby renesančního zámku vypracoval přední rakouský architekt J. Prandtauer, současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. V 18. století zde fungovalo neobvyklé centrum kultury: byla zde velká knihovna, galerie, divadlo a kapela, jejímiž členy byli i poddaní. Vedoucím zámecké kapely byl známý skladatel František Václav Míča, autor první české opery “O založení města Jaroměřic” (1730). Od r. 1945 je zámek majetkem státu. Nachází se zde významná kolekce obrazů italských a nizozemských mistrů 17. století, částečně svezených z okolních zámků (Luka nad Jihlavou, Budíškovice).

Popis:

Dvoupatrová budova se skládá z trojtraktového středního křídla, k němuž se směrem do náměstí napojuje dvojice dvoutraktů zakončených čtyřbokými pavilony, uzavírajícími čestný dvůr. Na východní straně vystupuje někdejší divadlo. Scénografii zde vytvářeli i proslulí Galli-Bibienové. boloňští scénografové působící ve Vídni. Nadokenní římsy zdobí reliéfní busty K. Obera, na bocích je architektonické členění iluzivně namalováno. K terase přiléhá francouzský parter ukončený regulovaným korytem říčky Rokytné. Zámek tvoří urbanistickou dominantu města, od přilehlého náměstí je oddělen příkopem s klenutým mostem.

View Short Description

Komplex barokní rezidence propojené s městem byl významným centrem barokní kultury na Moravě. Proslulé bylo zejména divadlo a hudební představení, v nichž účinkovali i poddaní. Zazněla zde první česká opera (1730). Počtem místností uspořádaných ve třech podlažích patří zámek k největším ve střední Evropě. Projekt barokní přestavby vypracoval přední rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. Ve 20. a 30. letech 18. století zde pracovala řada italských umělců, usazených ve Vídni.

Původ datace:

Projekt stavby zámku byl několikráte pozměněn, autorská připsání jsou značně problematická. Hlavním zdrojem informací je korepondence hraběte a další archivní materiál, který je nutno kombinovat stylovou analýzou. Nástropní malba kostela je signována a datována.

Special features

Schodiště

1731

Giuseppe Camone, Domenico Maria Francia

Dvouramenné schodiště se štukovou výzdobou završuje nástropní malba “Pád Gigantů”. Pro hrabětě Questenberka pracovala ve 20. a 30. letech 18. století řada italských umělců, usazených ve Vídni.

Sál předků

1728

Josef Emanuel Fischer von Erlach (1656 Vídeň – 1742 Vídeň), Tobias Gravani, Johann Gotfried Auerbach (1679 Mühlheim – 1743 Vídeň), Johann Baptist Glunck, Martin Meytens (1695 Stockholm – 1770 Vídeň), Domenico Maria Francia, Alessandro Ferretti

V táflování, jež je kopií sálu říšské kanceláře ve Vídni, jsou zasazeny rodové portréty od předních vídeňských portrétistů. Patřil mezi ně i Jan Kupecký. Na klenbě je vyobrazena Oslava Jaroměřic, rámovaná iluzivní architekturou.

Salla terena

1714

Giovanni Michele Fontana, Johann Wenzel Bergel?

Prostor zdobí iluzivní ornamentální malba evokující zarostlou pergolu. V přilehlém salonku se nacházejí japonské žánrové scény a tzv. římské lázně se štukovou výzdobou zdobenou mušlemi a kameny.

Hraběcí kabinet

1729–1737

Jacob Prandtauer (1660–1726), Johann Friedrich Praetorius

Na tzv. Čínský salonek navazovala knihovna. Podlahu vykládanou různými druhy dřeva vytvoři dvorní stolař. Většinu svého uměleckého podnikání konzultoval hrabě se svým vídeňským poradcem Conradem Adolphem von Albrecht, činným také pro Sinzendorfy v Židlochovicích.

Kostel sv. Markéty

1716–1782

Johann Lucas von Hildebrandt (1668 Janov – 1745 Vídeň), František Antonín Findt, Karel František Tepper, Kaspar Ober

Orientovaný chrám s oválnou lodí, presbytářem a předsíní je 20,2 m dlouhý, 14,8 m široký, 44 m vysoký. Fresková výzdoba chrámu je apoteózou sv. Markéty, patronky kostela. Světice je doprovázena dvěma anděly, v nichž shledáváme kryptoportéty stavebníka a jeho manželky Marie Antonie z Friedbergu a Scheeru. V lodi kostela je 6 vedlejších oltářů. Přední dva obsahují relikviáře dvou mladých mučedníků sv. Vincence a sv. Reparaty, které obdržel hrabě na své cestě do Říma přímo od papeže Inocence XII. Stavbou kostela došlo k propojení zámku a podzámčí. Tento koncept má nejen urbanistický význam: představuje sounáležitost panovníka s obcí, jeden z aspektů „dobré vlády“.

Vybraná literatura:

Ivo Krsek –­­ Zdeněk Kudělka –­­ Miloš Stehlík –­­ Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 247–250, 633.
Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1999, s. 181–183.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska II, J–N, Praha 1999,
s. 25–27.
Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Moravě v době baroka. 1670–­­1790, Paris –­­ Rennes –­­ Brno 2003, s. 28, 29, 59, 130,140–141, č. kat. 30, 258.
Rostislav Smíšek, Jan Adam z Questenberka a hmotná kultura v zámku
v Jaroměřicích nad Rokytnou. Příspěvek ke šlechtické reprezentaci v první polovině 18. století, Západní Morava 9, 2005, s. 50–70.

Citace:

Zora Wörgötter "Zámek Jaroměřice nad Rokytnou" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2021. http://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_D;32;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa


MWNF – pracovní číslo: CZ 32