
Rezidence Rottalů, Holešov
Holleschau
Holešov, Morava, Czech Republic
1655–1658, 1745–1762, 1797
Filiberto Luchese (1606 Melide – 1666 Vídeň), Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Vídeň?), Badassare Fontana? (1661 Chiasso – 1733 Chiasso), H. Cavalli, Gottfried Fritsch (1706 Slezsko – 1750 Tovačov), Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno), Ondřej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc), František Antonín Palko (1717 Vratislav – 1767 Vídeň), František Josef Pilz (1711 Retz – 1797 Horní Bečva)
Šlechtická rezidence
Václav Eusebius z Lobkovic, vévoda zaháňský (do 1650), Jan z Rottalu (+1694), Jan Kryštof z Rottalu (1674–1699), Jan Zikmund z Rottalu (1699–1717), František Antonín z Rottalu (1717–1762), Barbora Erdödy, Bruntálský z Vrbna, Rudolf Kristian hrabě z Vrbna – Kounic-Riettbergu, Questenberka a Bruntálu.
Do r. 1574 vznikl dvoupatrový zámek, který respektoval půdorys pozdně gotické tvrze. R. 1643 byl vypleněn Švédy. R. 1650 panství koupil hrabě Jan z Rottalu a zahájil přestavbu v reprezentační sídlo, které bylo dostavěno za Františka Antonína Rotalla. Interiéry byl dokončeny na přelomu 18. a 19. století, ve 2. polovině 19. století pak byl upraven vstup.
Čtyřkřídlá uzavřená dispozice zámku na půdorysu obdélníka s osmibokými nárožními věžemi a arkádovým nádvořím, obehnaném vodním příkopem, navazuje na manýristické italské vzory. Členění fasády průběžnými lizénovými rámy, rytmizace se zdůrazněním střední části a kolosálními pilastry na nádvoří ohlašuje pronikání barokního tvarosloví. Hlavní sál přesahuje dvě patra a je vyzdoben mohutnými postavami polofigur atlantů.
View Short DescriptionRozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, dispozice i výzdoby interiéru patří zámek mezi nejvýznamnější raně barokní stavby v českých zemích. Projekt italského architekta Luchese, který přišel na Moravu z Polska, je jedním z prvních dokladů užití principu tvorby francouzských zahrad na Moravě. Rezidence se zámkem, kostelem s rodovou hrobkou a podzámčím byla proslulá hudebními a divadelními představeními. Vybavení kostelů na panství patří mezi nejcennější doklady umění doby barokní na Moravě.
Autorské určení a datování se odvolává na stylovou analýzu a historické události, vlastních pramenů se dochovalo velmi málo. Oltáře tzv. Černé kaple jsou datovány pamětním nápisem.
kolem 1650
Filiberto Luchese (1606 Melide – 1666 Vídeň)
R. 1650 byl Jan Rottal jmenován císařským tajným radou, současně byl i vrchní válečný komisař, nejvyšší zemský sudí moravský i biskupského manského soudu, nejvyšší správce sirotčího jmění, předseda královského tribunálu a zemský hejtman. Neustále udržoval nejužší styky s vídeňským dvorem. Luchese, činný v císařských službách, proslulý jako inženýr vodních staveb, zde navrhl široké kanály kolem květinového parteru a členění na obvyklá čtyři pole. Na ně navazovala užitková zahrada a štěpnice. Rozvrh zahrady organicky souvisel se stavbou zámku, ve své době označovaném za nejkrásnější na Moravě.
před 1700
Badassare Fontana? (1661 Chiasso – 1733 Chiasso), H. Cavalli
Sál u průjezdu do zahrady je zaklenut neckovou klenbou s výsečemi. Její plochu zdobí podobně jako v patrech zámku štuková výzdoba se zrcadly vyplněnými malovanými výjevy z Ovidiových Proměn, postavami bohyň a Múz s kryptoportréty stavebníků. Konaly se zde hudební produkce, které se staly i vzorem pro zřízení slavného divadla v Jaroměřicích.
1748
Gottfried Fritsch (1706 Slezsko – 1750 Tovačov)
K farnímu kostelu dal F. A. Rottal přistavět memoriální kapli s rodinnou hrobkou. Portréty stavebníka a jeho manželky v životní velikosti tvoří boční oltáře a představují je jako uměnímilovné a zbožné panovníky. Spolu s reliéfem Krista na hoře Olivetské patří mezi vrcholná díla žáka G. Donnera. Úmrtím F. A. Rottala vymřel rod Rottalů po meči.
kolem 1650, 1735, kolem 1740
Filiberto Luchese (1606 Melide – 1666 Vídeň), Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci – 1744 Brno), Ondřej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc)
F. A. Rottal získal do svých služeb přední umělce. Hlavní oltář nenese obraz, ale plastické Nanebevzetí P. Marie J. J. Schaubergera. Hodnotnou sochařskou výzdobu dotváří Zahnerova křtitelnice se sousoším Kristova křtu na zeměkouli, boční oltáře a sochy na průčelí. Oba sochaři spolupracovali i na jiných zakázkách.
1748–1757
Ondřej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc), František Antonín Palko (1717 Vratislav – 1767 Vídeň)
F. A. z Rottalu byl významný stavebník. Na svém panství nechal stavět a upravovat kostely (Hostýn), v Holešově založil klášter trinitářů a upravil kostel sv. Anny. Malby J. F. Pilze jsou hlavním dílem jinak málo známého malíře.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 500–510.
Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 49, 102, 190, 194.
Pavel Preiss, František Karel Palko. Život a dílo malíře sklonku středoevropského baroka a jeho bratra Františka Antonína Palka, Praha 1999, s. 250–253.
Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka. 1670–1790, Paris – Rennes – Brno 2003, s. 43–44, 59, 65, 316.
Miloš Stehlík, Barok v soše, Brno 2006, s. 104–110.
Zora Wörgötter "Rezidence Rottalů, Holešov" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2025.
https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_E;29;cs
Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 29