Název památky:

Zemský dům

Známé též jako:

Nová radnice

Lokace:

Brno, Morava, Czech Republic

Datace:

1659–1672, 1717–1745, 1766–1777

Autoři:

Pavel Weinberger, Mořic Grimm (1669 Achdorf – 1757 Brno), František Řehoř Ignác Eckstein (1689? Židovice u Žatce – 1741 Lvov), Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten), Gaetano Fanti (1687 Bologna – 1759 Vídeň), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Typ:

Světská správní budova

Donátoři:

Zemský sněm – moravští hejtmani Zachariáš z Hradce, Friedrich ze Žerotína, Gabriel Serényi, František Liebštejnský z Kolowrat, Maxmilián Oldřich Kounic (1679–1746)

Dějiny:

Komplex budov Nové radnice vznikal od počátku 13. do konce 18. století. Od
r. 1297 sloužila část dominikánského kláštera k zasedání zemského soudu a sněmu. R. 1783 byl úřad přestěhován do augustiniánského kláštera a prostory zrušeného dominikánského řádu sloužily vojenským účelům. Po rekonstrukci
v letech 1934–1935 se staly sídlem městské správy. Do nádvoří jsou zasazeny renesanční a barokní portály domů, zbořených při asanaci Brna koncem 19. století.

Popis:

Zemský sněm zasedal v refektáři kláštera. Ze starší výzdoby se zachoval jen záznam výmalby J. Spillenbergera, plátno M. A. Lublinského a 35 erbů pánů dohlížejících v 80. letech 16. století na stavbu sněmovní síně. R. 1733 ji přestavěl M. Grimm. Téma výzdoby sálu, jehož obsahem je devíza ”Občanská ctnost činí šťastnou zemi moravskou” určil zemský hejtman M. O. Kounic. Jde o jeho osobní politický program: uznání možnosti vlády v ženské linii a garance ctností a bohatství Moravy za předpokladu příslušnosti k podunajskému soustátí. Původní architektura určila rozdělení nástropní malby na dvě pole. Hlavní část tvoří Alegorie ctností a bohatství Moravy. Na stěnách jsou iluzivně malované sochy císařů, v medailonech pak mytický zakladatel moravské říše Marobud a Anna Jagellonská, dědička moravského markrabství.

Moravský zemský sněm zasedal v dominikánském klášteře v Brně. Reforma organizace státní správy se stala popudem k jeho přestavbě. Téma výzdoby sněmovního sálu, jehož obsahem je devíza ”Občanská ctnost činí šťastnou zemi moravskou” určil zemský hejtman M. O. Kounic. Jde o jeho osobní politický program: uznání možnosti vlády v ženské linii a garance ctností a bohatství Moravy za předpokladu příslušnosti k podunajskému soustátí. D. Gran zde vytvořil malbu, kterou se stal jedním z nejvyhledávanějších malířů-freskařů první poloviny 18. století.

Původ datace:

Stavba nese datum 1692, malba F. Ř. I. Ecksteina je signována a datována.
K jednotlivým podnikům se dochovaly účty a korespondence.

Special features

Oslava císaře Karla VI

1732

František Řehoř Ignác Eckstein (1689? Židovice u Žatce – 1741 Lvov)

Hejtman Kounic byl přívržencem Karla VI. a propagátorem pragmatické sankce. Prováděl systematicky modernizaci země a reformy veřejné správy. S podporou císaře sjednotil stavovskou správu s královským tribunálem v Zemské hejtmanství, což se stalo popudem k výstavbě nového vstupního křídla (M. Grimm), ústředním rizalitem s dvojicí průchodů symbolicky zvýrazňujícího nový úřad. Schodiště i nový zasedací sál byly vyzdobeny místními umělci. F. Ř. Eckstein se ucházel také o výmalbu Sněmovního sálu. Odmítnut odešel tento přední brněnský malíř do služeb jezuitů do Lvova, kde zemřel.

Sněmovní sál, Alegorie dobré vlády

1734

Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten)

Nad trůnem hejtmana apelovala na jeho rozhodnutí Alegorie dobré vlády-Spravedlnosti. Původní pas klenby zde dostal symbolickou funkci “triumfálního oblouku”. Granova výzdoba dvorské knihovny ve Vídni vedla M. O. Kounice k volbě tohoto akademicky školeného umělce na úkor brněnských malířů Etgense a Ecksteina. Soutěže se zúčastnil také B. Altomonte. Gran spolu s kvadraturistou G. Fantim vytvořil malbu, kterou se stal jedním z nejvyhledávanějších malířů-freskařů první poloviny 18. století. Několik skic vypovídá o pečlivé přípravě malíře na tuto zakázku i její následnou popularitu.

Sněmovní sál, Sláva Moravy

1734

Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten)

Na obelisku, symbolu věčnosti je zobrazen erb země Moravské. Vrchol hlavní části nástropní malby představuje zvěrokruh, znamení stále se opakujícího se času. Personifikace slunce a měsíce po stranách mají poukazovat na stálé působení ústředního argumentu, jenž hlásá Fama (Sláva).

Sněmovní sál, Múza

1734–1745

Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten) – Gaetano Fanti (1687 Bologna – 1759 Vídeň)

Do kvadratury jsou zasazeny postavy múz, bez jejichž působení nelze dojít ke slávě a prosperitě. V detailu je dobře patrná rytá podkresba.

Zákon dvanácti desk

1776–1777

Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)

Renesanční síň nově určenou pro uložení zemských desk dotváří výjevy s císařem Ferinandem II., Mojžíšovo desatero, Obrana zemských desk, Strážci veřejné důvěry, reprezentovaní postavami tří zemských stavů: šlechticem, duchovním, měšťanem a písařem. Desky, vedeny od r. 1348, jsou zákoníkem – předchůdcempozemkových knih. Byla do nich zapisována veškerá ustanovení zemských sněmů. Reformou Josefa II. r. 1783 byl úřad desk zrušen a soudní pravomoc přešla na nový zemský soud. Leges XII tabularum byl sepsán podle tradice r. 450 a formuloval dosavadní římské zvykové právo. Z odborného výkladu jejich ustanovení se vyvinula právní věda a z výkladu jejich starožitného jazyka filologie.

Vybraná literatura:

Jaroslav Dřímal, Zemský dům v Brně, Brno 1947.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 136–138.
Jiří Kroupa, Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění, Brno 2006, s. 197–217.
Johann Kronbichler, Grandezza. Der Barockmaler Daniel Gran, 2007, s. 48–49.
Tomáš Valeš, in: Lubomír Slavíček (ed.), Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo), Maulbertschs bester Schüler, Langenargen–Brno, 2009.

Citace:

Zora Wörgötter "Zemský dům" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2026.
https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;4;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 04