Máz
Brno, Etnografický ústav, Morava, Czech Republic
Moravské zemské muzeum
Moravské zemské muzeum
1786
Jan Neumayer (1737? – 1798 Olomouc)
KER 20.618
Keramika, glazováno bíle, malba vysokožárnými barvami
v. 19 cm, průměr 10,5 cm
Otakar Vaňura Collection, Brno
Fajáns
Olomouc?
Název nádoby se odvíjí od staročeské objemové míry, jenž činila v přepočtu asi 1,4 litru. Máz je zdoben typicky pásovým členěním s dekorem růží, střední pás vyplňuje krajina s opevněnými městy a jezdcem. Pro lidovou tvorbu příznačné je nerespektování přirozených měřítek. Tak například holubník vpravo, ač nejvíce v pozadí, má stejné rozměry jako (zámecká?) věž.
Ve tvaru i dekoruje navazuje výrobek na rokokovou fajáns, která vznikla v tradici proslulé tzv. habánské keramiky. Habáni byli novokřtěnci, jimž po vyhnání z Tyrol v 16. století nábožensky tolerantní Morava poskytla útočiště a jílovitá půda v Pomoraví kvalitní materiál pro výrobu fajánse. Moravu museli opustit po bitvě na Bílé hoře. Mnoho se jich usadilo na sousedním západoslovenském území, kde postupně asimilovali s katolickým obyvatelstvem.
Odtud odcházejí někteří výrobci v poslední čtvrtině 17. století na Moravu, aby v konkurenčně příznivějším prostředí provozovali své řemeslo. Tak vznikla tradice rukodělné výroby tzv. lidových fajánsí v moravských lokalitách. Z Pisy údajně pocházející, či spíše v Itálii školený Jan Neumayer byl jedním z malířů olomoucké dílny, která vedle šternberské pokračovala v této tradici. Typický je květinový dekor, který dodnes nalezneme i na výšivkách textilu. Motivy jezdců na koních jsou často přebírány z rytin J. Ridingera, které zdobí mnoho zámeckých interiérů. Pro keramické nádoby i sklo není neobvyklé datování nebo uvedení jména majitele. Jsou důkazem toho, že jejich výroba měla až memoriální motiv.
Název nádoby se odvíjí od staročeské objemové míry. Ve tvaru i dekoru navazuje výrobek na rokokovou holíčskou a hranickou fajáns, která vznikla v tradici proslulé habánské keramiky. Typický pestrý květinový vzor s motivem růží nalezneme dodnes na lidové keramice i textilu (výzdobě krojů).
Nádoba je značena na konci ucha IN a datována.
Dar brněnského sběratele Otakara Vaňury.
Karel Černohorský, Moravská lidová keramika, Praha 1941, s. 201–202.
Růžena Hrbková, Olmützer Fayencen, in: Keramik-Freunde der Schweiz, Mitteilungsblatt 66, 1965, s. 4–8.
Miloš Stehlík, in: Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 164, 165.
Jaromír Olšovský, Manufaktura na fajáns v Proskově (1764–1790), Dietrichsteinská manufaktura na fajáns v Hranicích na Moravě (1784–1797), in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1760–1790, Brno – Paris – Rennes 2003, s. 287–293.
Zora Wörgötter, Alena Kalinová "Máz" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=object;BAR;cz;Mus11_A;48;cs
Připravil: Zora Wörgötter, Alena Kalinová
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 49
RELATED CONTENT
On display in
Discover Baroque Art Exhibition(s)
The Ascension of the Bourgeoisie | For Eternal Remembrance Travelling and Exoticism | Trade and cultural interactionDownload
As PDF (including images) As Word (text only)