Název památky:

Piaristický kostel sv. Jana Křtitele, Kroměříž

Známé též jako:

Kremsier

Lokace:

Kroměříž, Morava, Czech Republic

Datace:

1737–1768

Autoři:

Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno), Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec – 1812 Vídeň), Michelangelo Unterberger (1695 Cavalese – 1758 Vídeň), Wolfgang Träger (1714 Plzeň – 1763 Olomouc), Jan Scharter, Michael Scharter, Pavel Ramelli

Typ:

Kostel

Donátoři:

Řád piaristů

Dějiny:

Řád piaristů, jehož smyslem je pastorace a misijní činnost, hrál významnou úlohu v rekatolizaci a při vzniku školství na Moravě. Významným absolventem těchto elitních škol byl i zakladatel českého dějepisectví G. Dobner (1719–1790). Do Kroměříže byl rád uveden biskupem Karlem z Lichtenštejna-Castelcorna k bývalému špitálu sv. Jana r. 1687. Kostel byl zbudován na místě pozdně románské svatyně.

Popis:

Centrální stavba na oválném půdoryse s dvěma dvojicemi kaplí, kněžištěm a sakristii v jedné linii, navazuje na seminář a soubor kanovnických domů. Mírně předsazený střed, akcentován atikou se sousoším Křest Krista s anděly O. Zahnera, přechází do jemně prohnutých zdí věží. Diecézní architekt, pracující také pro Amanda Petřvaldského z Petřvaldu a zřejmě i hraběte Rottala, zde použil koncepci vídeňského kostela salesiánek Domenica d´Allia. Maltézské kříže ve vrcholech věží upomínají na předchůdce kostela.

Řád piaristů, jehož smyslem je pastorace a misijní činnost, hrál významnou úlohu v rekatolizaci a ve vzniku školství na Moravě. Do Kroměříže byl řád uveden biskupem Karlem z Lichtenštejna-Castelcorna k bývalému špitálu sv. Jana r. 1687. Monumentální freska je posledním dílem předního moravského malíře J. J. Etgense. Obraz hlavního oltáře, dodaný profesorem vídeňské akademie M. Unterbergerem, byl ve své době považován za nejlepší na Moravě.

Původ datace:

Je zaznamenáno položení základního kamene – 9. září 1737 i vysvěcení kostela 15. srpna 1768. Skica k obrazu hlavního oltáře byla schválena v listopadu r. 1754 a dílo dodáno v červenci r. 1755.

Special features

Sv. Kateřina Alexandrijská

1755–1759

Wolfgang Träger (1714 Plzeň – 1763 Olomouc)

Socha světice, patronky moudrosti z oltáře sv. Rodiny rámuje plátno M. Unterbergera. W. Träger, jenž provedl sochařské vybavení všech oltářů, je doposud málo známým žákem O. Zahnera, s nímž spolupracoval od 40. let. Prováděl také po mistrově smrti dokončovací práce na Sloupu Nejsv. Trojice v Olomouci. Jeho práce v piaristickém kostele v Mikulově dotvářejí interiér známý dnes především freskou F. A. Maulbertsche. Působil zejména v Olomouci, kde převzal dílnu po J. A. Richterovi.

Křest Krista

1757

Jan Jiří Etgens (1691 Brno – 1757 Brno)

Klenební plochu lodi pokrývá nebeská sféra přeplněná postavami svatých a andělů nesoucích symboly Starého a Nového zákona. Ústředním motivem je Kristův křest, při římse jsou zobrazeny scény ze života sv. Jana, kompozice vrcholí v postavě Boha Otce. Klenby oltářních výklenků mají orámované výjevy vztahující se k patronům, jimž jsou zasvěceny jednotlivé oltáře. Výraznou část tvoří, jako u Etgense většinou, dekorativní složka – kartuše, dekorativní vázy a iluzivní architektura. Monumentální freska je posledním dílem předního moravského malíře – freskaře. Dokončení výmalby kostela provedl J. Stern.

Křest Krista

1755

Michelangelo Unterberger (1695 Cavalese – 1758 Vídeň), Wolfgang Träger (1714 Plzeň – 1763 Olomouc)

Obraz hlavního oltáře, dodaný profesorem vídeňské akademie, byl ve své době považován za nejlepší na Moravě. Rámují jej sochy proroků Izaiáše a Zachariáše, otce Jana Křtitele, jež jsou zrcadlovým přepisem apoštolů Petra a Pavla v rajhradském klášterním kostele. K těmto monumentálním sochám I. Lengelachera se dochovaly dvojí bozzeta (Moravská galerie), z nichž některé mohlo být přímou inspirací kroměřížských soch. Na volutových konzolách spočívají alegorie Starého a Nového zákona. Unterberger dodal také dvojici obrazů pro boční oltáře.

Duše v očistci

1755–1759

Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec – 1812 Vídeň)

Oltářní obrazy vznikly současně s nástěnnými malbami. Leicher byl piaristy, u nichž v Příboře studoval, zaměstnán již v Mikulově a pravděpodobně zprostředkoval zakázku tam i v Kroměříži svému příteli F. A. Maulbertschovi, s nímž několikrát spolupracoval a jehož specifický malířský styl se stal východiskem jeho tvorby. Dramatičnost predelového obrazu je dána jeho tématem. Většinou volí Leicher, ovlivněn spíše M. Unterbergerem než expresivitou P. Trogera, klasičtější a lyricky laděný styl.

Vidění sv. Josefa Kalasánského

1755–1759

Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), Wolfgang Träger (1714 Plzeň – 1763 Olomouc)

Obraz bočního oltáře představuje zakladatele piaristického řádu uctívajícího se svými žáky P. Marii. Téma zobrazovalo jedno z hlavních poslání řádu – pedagogické působení. Obraz doplňuje Alegorie vzdělání W. Trägera.

Vybraná literatura:

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 246–250.
Johann Kronbichler, Michael Angelo Unterberger 1695–1758, Salzburg 1995.
Ivo Krsek –­­ Zdeněk Kudělka –­­ Miloš Stehlík –­­ Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 308–309.
Miloš Stehlík, Barok v soše, Brno 2006, s. 136–­­138.

Další zdroje:

Virtuální prohlídka: http://www.virtualtravel.cz/kromeriz/kostel-sv-jana-krtitele.html

Citace:

Zora Wörgötter "Piaristický kostel sv. Jana Křtitele, Kroměříž" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2022. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_E;25;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 25