Název díla:

Maškarní ples I

Lokace:

Brno, Místodržitelský palác, Morava, Czech Republic

Muzeum/držitel:

Moravská galerie v Brně

 About Moravská galerie v Brně, Brno, Místodržitelský palác

Datace:

kolem 1740

[db_artist]

Willem Augustin Minderhout (1680 Antverpy – 1752 Střílky)

Inventární číslo:

Z 1228

Materiál/technika:

Olej, plátno

Rozměry:

84 x 125 cm

Typ:

Malba

Místo vzniku:

Morava

Popis:

Nerámovaná, dekorativně pojatá scéna s fantastickou architekturou a maškarním plesem urozené společnosti napovídá, že plátno bylo součástí neznámé interiérové výzdoby. Stěžejním kompozičním motivem je otevřená impozantní stavba oválného sloupového sálu, přecházejícího do parku. Architektura kanelovaných a mramorových sloupů dekorovaná plastikami, girlandami a draperiemi, navozuje náladu vznešené, hudbou doprovázené zábavy dam a kavalírů. Drobnopisná stafáž dává vyniknout efektnímu, architektonicky malebnému výjevu. Divadelní nadsázka centrální perspektivy se zvýrazněným prvním plánem vtahuje diváka do imaginárního prostoru, mezi herce Comeddia dell´arte, galantní páry, služebnictvo a hudebníky. Obrazy tohoto typu,
tzv. „Schaustück“, oku lahodící obraz, tvořily oblíbené dekorace reprezentačních společenských interiérů, fascinující vztahem mezi realitou a iluzí, a to nejen obrazovou výstavbou, ale i metaforou převleků a tajemných masek. Jednotlivými motivy evokuje myšlenku jednoty umění a pocit ze vzájemného vztahu umělého a přírodního prostoru.
V maškarních plesech navázal Minderhout na tradici zobrazování původně především mravoličných výjevů aristokratických společností (banketů, zahrad lásky), inspirován pravděpodobně graficky rozšířenými výjevy z Comeddia dell´arte Claude Gillota (1673–1722) a dílem antverpského Hendricka Govaertse (1669–1720), činného i v Praze a ve Vídni v době, kdy se divadlo stává součástí dvorského života. Comeddia, původně považovaná za „nízký žánr“, se stává společensky velmi populární a inspirací řady malířů. Pro výtvarné ztvárnění scén mělo rozhodující vliv působení vídeňských dvorních dekoratérů rodiny Galli-Bibiena, jejichž příslušníci a zejména žáci pracovali i pro českou a moravskou šlechtu. Ta nejen navštěvuje představení vídeňská, ale pěstuje divadlo na svých sídlech.

Dekorativní scéna s fantastickou architekturou a maškarním plesem napovídá, že plátno bylo součástí interiérové výzdoby. Obraz představuje osobité spojení flámské tradice s italskými pozdně barokními podněty.

Vlastník:

Moravská galerie v Brně

Způsob získání:

Obraz neznámého původu byl získán r. 1945.

Datace a autorské určení:

Malba je variantou některých z obrazů, které se dodnes nachází
v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Na dekoraci sálů se zde za úřadu kardinála Ferdinada Julia Troyera (1745–1758) podílel také Willem Augustin Minderhout. Iniciály signatury představeného obrazu i výtvarné ztvárnění jej řadí mezi poměrně početné práce tohoto vakantního malíře, tvořícího často protějškové kusy.

Vybraná literatura:

Zora Wörgötter, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1760–1790, Paris – Rennes – Brno 2003, s. 111–113, č. kat. 16.
Andrea Rousová, Tance a slavnosti, Praha 2009, s., č. kat.

Citace:

Zora Wörgötter "Maškarní ples I" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2023. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=object;BAR;cz;Mus11;24;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 25